Léčba bolesti

Bolest je subjektivní nepříjemný pocit zprostředkovaný aferentním (přívodná vlákna) nervovým systémem a mozkovou kůrou, související s možným nebo aktuálním poškozením tkáně. Bolest představuje signál nebezpečí, po kterém může následovat poškození tkáně. Může napomoci k lokalizaci chorobného procesu.Vznik a přenos signálu je neurohumorální proces zahrnující vznik bolesti podrážděním nociceptorů, její vedení nervovými vlákny do mozku
a její následné zpracování v CNS. Bolest je tedy vjem subjektivního pocitu po zpracování v CNS.

Z hlediska trvání bolesti se rozlišuje

Akutní bolest – v akutních fázích poruchy zdraví má bolest význam signálu nemoci, nebezpečí a ukazuje na narušení integrity organismu. Akutní bolest trvá krátkodobě (řádově dny a týdny) a je z biologického hlediska účelná.
Symptomatická léčba má hluboký smysl a akutní bolest je nutno razantně léčit. Jinak dochází k rozvoji nepříznivých patofyziologických změn a prohloubení stresu se všemi důsledky. Efektivně vedená léčba AB má preventivní význam z hlediska rizika přechodu do chronické bolesti.
Chronická bolest - trvá déle než 3 měsíce a zhoršuje kvalitu života, vede k fyzickému a psychickému strádání. Za chronickou je třeba považovat bolest i při kratším trvání, pokud přesahuje dobu pro dané onemocnění obvyklou.
Chronická, dlouhotrvající bolest nemá žádnou biologicky užitečnou funkci a je zdrojem tělesných, duševních i sociálních útrap. Terapeutické postupy v léčbě chronické bolesti:

1) farmakoterapie,
2) rehabilitační postupy,
3) psychoterapeutické metody,
4) sociální podpora,
5) invazivní analgetické metody,
6) postupy alternativní medicíny (akupunktura…). 

Dle původu se bolest dělí na nociceptivní (nociceptorovou) a neurogenní (neuropatickou).

Bolest je subjektivní vjem a neexistuje žádné její objektivní měření. Každé hodnocení bolesti je proto závislé na Individuálním vnímání bolesti pacientem – tzn., že je individuální pro každého pacienta. Neexistuje objektivní validizovaná metoda, která by změřila hodnotu bolesti.
Pro hodnocení bolesti se obvykle užívá híodnotící škála od 0 do 10 bodů, kde nula znamená žádná bolest a 10 znamená největší možnou bolest, jakou si daný člověk umí představit, která je nesnesitelná.

Léčba bolesti:
Základní a ideální postup je odstranění příčiny způsobující bolest. To v mnoha případech není možné nebo není zcela možné, proto je nutné léčit/tlumit  bolest jako symptom. Léčba bolesti se prolíná většinou lékařských oborů a specializací. Pro bolest chronickou nebo specifické druhy bolesti jsou zřízeny tzv. Ambulance bolesti, obvykle zřízené při Anesteziologicko-resuscitačních oddělení nebo klinikách. Kromě farmakologické léčby (léčivé přípravky) existuje i léčba intervenční – chirurgická a některé alternativní způsoby – např. akupunktura.

Farmakologická léčba bolesti představuje používání léčívých přípravků proti bolesti. Přípravky se podávají v různých lékových formách, od tablet, kapek, čípků přes náplasti až po parenterální podání. Základním vodítkem pro racionální farmakoterapii však zůstává výběr analgetika dle intenzity bolesti, jejího charakteru a dle analgetického žebříčku.

Obecné schéma farmakoterapie bolesti dle WHO

Zdroj: Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře /novelizace 2008/