Gynekologie/Hormonální terapie
Gynekologie je obor, který se také nazývá ženské lékařství a zabývá se prevencí nemocí a léčbou pohlavních orgánů ženy. Gynekologie spadá pod ucelený lékařský obor gynekologie a porodnictví.
V pojetí lékařského oboru řeší gynekolog též těhotenství, porod a ovlivnění početí. Mnohá gynekologická onemocnění vyžadují spolupráci gynekologa s jinými lékařskými obory. Patří sem například řešení urogynekologických problémů (inkontinence, záněty močových cest atd.) ve spolupráci s urologií, klimaktérium a osteoporóza za asistence interního lékařství, nemoci prsu ve spolupráci s chirurgií, dětská gynekologie spolupracující s dětským lékařem, sexuologie za pomoci psychiatra nebo hormonální poruchy ve spolupráci s endokrinologií.
Hormonální antikoncepce je bezpochyby velkým objevem druhé poloviny 20. století. Její užívání změnilo životní styl populace. Od počátku svého objevení se vývoj hormonální antikoncepce stále posouvá kupředu.
Zásadně se změnila úprava dávkování, složení i způsob podávání. V současné době je hormonální antikoncepce na takové úrovni, že je schopna pokrýt celé reprodukční období ženy, tj. od první menstruace až po období klimakteria. Složení dnešní moderní hormonální antikoncepce je natolik promyšlené, že ženu maximálně chrání před otěhotněním, ale zároveň nepředstavuje pro ženské tělo nadměrnou hormonální zátěž.
Hormonální antikoncepce současné doby představuje pro ženu, kromě téměř stoprocentní ochrany před otěhotněním, i mnoho přínosů neantikoncepčního charakteru. V určitých případech se předepisuje například při:
- léčbě endometriózy
- poruchách menstruačního cyklu pro ženy v premenopauze
- absenci menstruačního krvácení
- řešení premenstruačního syndromu (bolesti hlavy, pánevní bolesti, napětí v prsou, poruchy nálady) atd.
Je obecně známo, že hormonální antikoncepce působí preventivně proti některým závažným chorobám a je tak pro ženu mnohým přínosem.
Avšak u určité podskupiny žen je nutné kvůli jejich zdravotnímu stavu věnovat volbě antikoncepce velkou pozornost.
Jedná se zejména o ženy, u kterých jsou přítomny srdečně-cévní rizikové faktory, jako je obezita (BMI ≥ 30), kouření, hypertenze, diabetes s poruchou cév, poruchy tukového metabolizmu, nebo které trpí epilepsií, migrénami či poruchami jaterních funkcí. V tomto případě je nutné s respektem ke zdraví a zdravotnímu stavu volit jinou formu antikoncepce.